Kapitola 14 – KROPIČKA SE NAŠEL.

Pokračování z minulých dvou dílů:
Nikdo nevěděl, kde je Kropičkovi konec, Pedyk byl upřímně překvapený, že Kropička není. Hledali jsme ho celé dopoledne, prostě nikde nebyl. Někdy v podvečer, kdy byl festivalový den v plném proudu a už to začalo být opravdu vážné i vzhledem k tomu, že jediný on uměl obsluhovat náš světelný park, se znenadání vyloupl u mixážního pultu. Věděli, že když je opravdu nalitý, tak má zoufalé pudy sebezáchovy a za každou cenu se chce a musí dostat domů, ale to si asi neuvědomil, že se nachází 250km od domova…

Milý Kropička si udělal zhruba 15km tůru směrem domů, dokonce chytil i stopa, který ho odvezl asi dalších 15km směrem blíže k domovu. Na jednom z rozcestí, kde najednou prozřel, zjistil, že je úplně někde v prdeli, neví, kam má jít a co má dělat. Kafe a rum mu totálně hlavu pomotalo, ale nakonec vše dobře dopadlo, naše cestu zpět, festivalový večer podiu profesionálně osvětlil a my odjížděli domů zase o jeden parádní zážitek bohatší. I tak vypadali naše výjezdy na death metáááál.

Píše se rok 1999